Onkologická onemocnění

Nádory vznikají nekontrolovaným množením buněk, a to kdekoliv v těle. Zatímco běžně se buňky tvoří a opět po čase zanikají, nádorové se rychle dělí a umí proniknout do jiných zdravých tkání. Z tohoto důvodu mohou napadené orgány ztratit svou funkci, případně kvůli své zvětšující se velikosti začít utlačovat ostatní.

Existují dva typy nádorů – nezhoubné (benigní) a zhoubné (maligní).

První jmenované se v těle nijak nešíří. Zhoubné nádory jsou schopné se krví nebo lymfatickými cestami dostat i do dalších částí lidského těla. V nich postupně vznikají další názory, tzv. metastázy. Právě maligní – zhoubné – nádory se označují jako rakovina.

Mezi typické symptomy rakoviny patří zvýšená anebo nevysvětlitelná únava, hubnutí a nechuť k jídlu, případně nevysvětlitelná bolest. Dalšími příznaky může být krvácení z neznámého důvodu a také krev v moči nebo stolici.

Podceňovat byste neměli ani kašel či chrapot, potíže při polykání a zvracení, nepravidelnou stolici, tlak v oblasti konečníku nebo střídání zácpy a průjmu. Nádorová onemocnění se mohou projevit také potížemi při močení, bulkami kdekoliv po těle, měnícím se pigmentovým znaménkem anebo nehojícími se kožními změnami.

Mezi nejrizikovější faktory, které silně ovlivňují vznik nádorů, patří kouření, nevhodná strava, nedostatek pohybu, alkohol a sluneční záření.

Kouření

Jen v tabákovém kouři je přes 5 000 zdraví škodlivých chemikálií. Jejich součástí je minimálně 69 známých karcinogenů (látky podporující vznik rakoviny). Žvýkací a šňupací tabák pak obsahuje nejméně 28 karcinogenů.

Kouření může způsobit nejen rakovinu plic, ale také nádory hlavy a krku, jícnu, jater, slinivky, žaludku, děložního čípku, prsu, ledvin, střev nebo močového měchýře. Neexistuje žádná jiná příčina, která by měla tak rozsáhlý škodlivý účinek. Riziko roste s každou cigaretou (záleží i na intenzitě a délce kuřáctví). Po zanechání kouření opět klesá.

Bylo prokázáno významně vyšší riziko vzniku rakoviny u lidí, kteří začali pravidelně kouřit před 20. rokem života. Zároveň je dokázáno, že rizikové je i tzv. pasivní kouření – vdechování cigaretového kouře od jiného člověka/kuřáka. Nejvíce jsou pasivním kouřením ohrožené děti, které žijí s rodiči kuřáky, kteří je svým kouřením ohrožují doma nebo v autě.  

U bývalých kuřáků, kteří přestali kouřil před 10 lety, je riziko rakoviny plic poloviční oproti současným kuřákům. Riziko rakoviny hlavy, krku a jícnu významně klesá už 5 let po ukončení kouření.

Nezdravá strava

Až 40 % nádorů je ovlivněno tím, co člověk jí. Pro prevenci rakoviny jsou důležité různé vitamíny, minerály a další látky s antioxidačními účinky. Najdete je v ovoci i zelenině. Důležitý je také dostatečný příjem vlákniny. Před vznikem nádorů například prokazatelně chrání vláknina, kterou najdete v celozrnných výrobcích.

Naopak negativně vaše zdraví ovlivňuje červené maso, tuk, sůl nebo cukr. Zejména pokud je jíte ve velkém množství.

Pohyb

Nedostatek pohybu, který vede k nadváze a obezitě, je rizikovým faktorem pro vznik řady nádorů. Například rakoviny prsu, tlustého střeva a konečníku, dělohy, jícnu, ledvin nebo slinivky břišní.

Naopak pravidelným cvičením můžete dosáhnout toho, že snížíte riziko jejich vzniku o desítky procent. Konkrétně hrozbu rakoviny tlustého střeva můžete snížit až o 50 % a rakoviny prsu až o 40 %. Ideálně byste se měli cvičení věnovat každý den, a to alespoň půl hodiny. Stačí rychlá chůze nebo pomalý běh.

Alkohol

Podle iniciativy Suchej únor průměrný Čech ročně vypije 14,4 l čistého lihu. Za hranou rizikového pití se v České republice pohybuje přes 1 000 000 lidí, to znamená každý sedmý dospělý. Dlouhodobé pití alkoholu je přitom spojeno s asi 4 % případů rakoviny. Pití alkoholu byste měli omezit na maximálně dva nápoje denně u mužů a jeden nápoj denně u žen.

1 nápoj = 360 ml piva nebo 150 ml vína 

Sluneční záření

Sluneční zázeří je zodpovědné za vznik zhoubných kožních nádorů. Ty představují 40 % ze všech zhoubných nádorů vůbec. 

V létě je vhodné nechodit na přímé slunce mezi 10. a 16. hodinou a i mimo tuto dobu používat kloubouky, kšiltovky, sluneční brýle. Pokud venku být musíte, pak používejte opalovací krém s ochranným faktorem (SPF) alespoň 30 a vyšším.

Na druhou stranu je sluneční záření důležité pro tvorbu vitaminu D, proto byste se neměli slunci a jeho svitu vyhýbat úplně.