Srdeční infarkt

Mozková mrtvice je spolu s infarktem myokardu nejčastějším zabijákem. Zatímco mrtvice ve většině případů nebolí a projevuje se méně nápadnými příznaky, infarkt je bolestivý až příliš. Bolest ale není jediným symptomem, kterému byste měli věnovat pozornost.

Na co si dát pozor?

• Výraznou bolest nebo tlak na hrudi, které mohou vystřelovat do levé paže, ale také do malíčku, čelisti, zad nebo břicha.
• Dušnost a pocení.
• Pocit na zvracení či přímo zvracení.

Jakmile zpozorujete tyto příznaky, ihned volejte záchranku na čísle 155. Čím dřív se nemocný dostane do péče lékařů, tím větší část srdce mají doktoři šanci zachránit. Jestliže dorazí pacient do nemocnice později, místo části srdečního svalu se vytvoří jizva. Zjizvené srdce hůře zvládá větší námahu. Člověk se například zadýchává již po pár krocích. Nadměrná námaha pak může vést k dalšímu srdečnímu selhání.

K infarktu dochází ve chvíli, kdy do srdce přestává proudit okysličená krev. Příčinou je zúžení anebo úplné zavření srdeční tepny. 

Přestože k infarktu myokardu dochází náhle, riziko jeho vzniku ovlivňuje celá řada faktorů. Některé i dlouhé roky předtím, než k němu dojde.

Jedním z významných rizik je nedodržování léčby jiných nemocí a zapomínání na pravidelné užívání léků, například na vysoký krevní tlak. Právě ten je také další příčinou vzniku infarktu. Mezi další patří kouření, vysoký cholesterol, stres, nadměrná konzumace alkoholu nebo nedostatek pohybu. S ním se často pojí obezita a cukrovka.

Riziko infarktu zvyšují i další faktory, které ale člověk nemůže ovlivnit. Například pohlaví – muži mají vyšší riziko než ženy – a věk nad 50 let.

Při léčbě infarktu je rozhodující čas. Proto se nemocného nesnažte dopravit do nemocnice vlastním autem! Může dojít k srdeční zástavě. Při zástavě je potřeba okamžitě zahájit resuscitaci nebo použít defibrilátor. Posádka záchranky přesně ví, co má dělat. Navíc defibrilátor je součástí každé sanitky.

Při srdeční zástavě se člověk nehýbe, nereaguje a nedýchá. Pokud k ní dojde ještě před příjezdem záchranky, jednejte a nečekejte. Jestliže nevíte jak na to, volejte opět záchranku na čísle 155, dispečer vám poradí.

Jakmile se nemocný dostane do nemocnice, putuje na operační sál. Lékaři zúženou či zavřenou srdeční tepnu otevřou. Pomocí malého vpichu přes zápěstí nebo tříslo lékař zavede katetr a tepnu roztáhne balónkem. Poté ji vyztuží tzv. stentem. 

Pacient zůstane v nemocnici pár dní a poté odchází domů s 5 různými léky: dva na ředění krve proti ucpání, jeden na snížení cholesterolu, jeden proti tvorbě jizvy a poslední proti vzniku poruch srdečního rytmu. Kromě pravidelného užívání léků je potřeba pravidelně chodit ke kardiologovi.